O Filozofii Montessori

O Filozofii Montessori 2018-07-04T13:42:39+00:00

Maria Montessori (1870 – 1952)

„Lidská osobnost, ne výchovná metoda, musí být brána v úvahu“

Italská lékařka Maria Montessori se začala ihned po studiu zabývat problémy výchovy a vzdělávání dětí. Dospěla k překvapivému zjištění – dítě se naučí chodit, mluvit, manipulovat s předměty skrze svou vlastní tvořivost – nikoli proto, že ho to dospělí učí.

Na základě toho vypracovala autorka tzv. Metodu Montessori, která pomocí speciálních učebních pomůcek a vytvořením vhodného prostředí podporuje přirozený zájem dítěte, pomáhá mu zafixovat si správné pracovní návyky i vytvářet svůj vlastní úsudek.

Maria Montessori zastává názor (a výsledky praxe v těchto typech škol v zahraničí to do-kazují), že kromě studia je základním předpokladem pro vykonávání učitelského povolání vlastní příprava a sebepoznání. Učitel se zaměřuje na vlastní záporné povahové rysy namísto pozorování záporných vlastností dětí.

Vzdělávací systém Montessori vychází z potřeb malého dítěte, učí ho rozvíjet jeho přirozené schopnosti a smyslové vnímání. Je vý-sledkem dlouholetého hledání a ověřování metod vzdělávání malých dětí v před-školních zařízeních a školách, ale také v rodině. Rodiče upozorňuje na závažnost jejich poslání, připomíná, že láskyplným a nerepresivním přístupem k dítěti mohou kladně ovlivnit život celé společnosti i budoucnosti lidstva.

Nejdůležitější hesla v Montessori metodě výuky a výchovy jsou: bezpečnost, spolupráce, ohleduplnost, ticho, klid a láska.

Pro MŠ Marie Montessori vytvořila následující „dvanáctero“:

  • Vychovatel musí vytvořit předem připravené prostředí a starat se o něj.

  • Vychovatel musí sám ovládat užívání a využití didaktického materiálu a umět dětem zprostředkovat jeho používání.

  • Vychovatel je aktivním, když zprostředkovává dítěti vztah s okolím, je pasivním, pokud se tento vztah již uskutečnil.

  • Vychovatel musí děti neustále pozorovat a diagnostikovat, aby uměl pomoci v okamžiku, kdy je požádán o pomoc.

  • Vychovatel musí a smí podat pomocnou ruku jen tehdy, když je požádán o pomoc.

  • Vychovatel musí umět naslouchat a potom se ptát.

  • Vychovatel musí respektovat dítě, když pracuje, a nevyrušovat ho.

  • Vychovatel musí respektovat dítě, když dělá chyby, aniž by ho hned opravoval.

  • Vychovatel musí respektovat dítě, které odpočívá a přihlíží práci jiných, aniž by ho rušil a nutil do práce.

  • Vychovatel se musí stále pokoušet nadchnout děti pro práci.

  • Vychovatel musí děti nechat pocítit, že se na jeho pomoc mohou kdykoliv spolehnout, nesmí ale svoji pomoc nikdy vnucovat.

  • Vychovatel nabízí dítěti, které dokončilo svoji  práci a vyčerpalo své síly, mlčky svoji duši.

„V dítěti leží osud budoucnosti. Kdokoli si přeje úspěšnou společnost, musí chránit dítě a pozorovat přirozený způsob jeho jednání. Dítě je tajemné, silné a obsahuje v sobě tajemství lidské povahy. Kdokoli si přeje následovat moji metodu, potřebuje pochopit, že nesmí uctívat mne, ale sledovat dítě, jako svého učitele.“
 – Maria Montessori